Čičik je naštván a dlouho jej to asi nepustí. Měl domov a majitele, ale ti se odstěhovali a kocoura nechali v místě. Nový majitel jej nechtěl, a tak se z kocoura v letech stal tulák.

Po mnoha obchůzkách zaparkoval u jednoho domu, odkud jej nikdo nevyháněl. Jenže tam zas majitel skoro nebydlel, tedy pravidelná strava nebyla zajištěna. Jen občas, a zima byla za dveřmi. A tak se za zkušeným kočičím mazákem zavřely dveře útulku a i přes svoji nechuť musel projít karanténou.

Teď už si zvyká mezi kočkami, očkování jej teprve čeká, pustili jsme jej dříve, neb trpí selháním ledvin. Čičik je svéráz, nebyl moc zvyklý na lidský kontakt, myslím, že jej měli jako venkovního kocoura a moc se mu nevěnovali. Moc by mu pomohly dietní granulky.