6 sirotků z Hrubého Jeseníku už v pátek koukalo na svět. Bylo jim tedy minimálně 10 dní, ale vážili jen kolem 100 g, tedy jako čerstvě narozená koťata.
Kryšpín, Vendelín, Augustýn a Evička zůstali u nás v péči náhradní kočičí maminky Rózy. První dny byla Róza neklidná a nervózní. Vyžadovala, abych ji při péči o koťata držela za pacičku a hladila ji. Když jsem od ní odcházela, chtěla odejít se mnou. Krmily jsme spolu já z lahvičky a ona kojila.
Nyní se zdá, že se Róza do svojí mateřské role plně vložila.  Prťata mě tedy berou za pomocnou matku a batolí se ke mně, když přijdu, ale vypadá to, že Róza už pomocnou matku potřebovat nebude.
Největší kocourek Augustýn je pěkný bumbrlíček. Má velikou hlavu a široké tlapy. Kryšpín je nejdrobnější, ale akční a v bitkách o nejlepší cecík často vítězí. Vendelín je pohodář a lenoch. Evička je po své kmotře Evě dlouhá a nohatá.
Teď všechno vypadá moc dobře, jenže u takových miminek, která byla v ohrožení života, prochladlá a hladová, člověk nikdy neví. Kéž by nám to všem tentokrát vyšlo.