Ádíček je už starý pán, který je slepý - zřejmě za to může jeho věk. Pokud tohle o Ádíčkovi nevíte, nepoznáte jeho hendikep. Pro kocourka jsme jeli hned, co jsme se o něm dozvěděli, protože už rok žil sám uprostřed náměstí v křoví. Potravu si sháněl pouze v noci nebo brzy ráno, kdy náměstí bylo ještě klidné. Přesto se našel člověk s holí, kterému Ádíčkovo plašení dělalo radost. Odháněl ho od popelnic a náramně se tomu smál.

Ádíček by si k jarnímu přání přál konzervy Cosma, děkujeme.