Hubert byl nalezen na velmi frekventovaném kruhovém objezdu na okraji Tábora. To si takhle chcete udělat klidnou neděli spojenou s nakupováním, když vtom uvidíte přímo na kruhovém objezdu malé kotě. Zastavíte tedy provoz a snažíte se kotě opatrně odchytit, aniž byste ho vyplašili. Naštěstí Hubísek asi věděl, co přijde, a tak se k našemu autu rozeběhl v podstatě sám. Uložil se na klín a začal během chviličky spokojeně vrnět, potom celou cestu klidně spinkal. V blízkosti místa nálezu bylo pouze zahradnictví, které jsme kontaktovali. Hubísek však nikomu nechyběl.

Je to velký milovník mazlení a hlazení. Užívá si každou pozornost člověka. Neskutečně rychle si u nás zvykl a je to ten nejvděčnější kocour. Pokud se vám zrovna neotírá o nohu při každém pohybu, tak si před vás sedne a svým pohledem (někdy i velmi vtipným mňoukáním) se dožaduje chování. V náručí by se nechal nosit celé hodiny a u všeho vám s radostí asistoval. Velmi rád si ale také lenoší v posteli. Miluje společnost dalších kočiček. Každého kočičáka bere jako kamaráda a není schopný si připustit, že ne každá kočka o jeho mazlení stojí. Naše kočičky ho však už všechny znají a nic si z toho nedělají. Když se mu podaří někoho přece jen naštvat, lehne si na záda a dělá, že on nic. Po chvíli jde však pokračovat s mazlením u někoho jiného. Domov hledá v bytových podmínkách, ideálně k další kočičce nebo k někomu, kdo tráví hodně času doma. 

Od Ježíška si Hubísek moc přeje chutné kotěcí granulky Josera.