17. 1. 2021 jsme přijali kocourka se zastaralou otevřenou několikanásobnou zlomeninou nohy. Proto se není čemu divit, že nás chtěl Oskárek z počátku přinejmenším pokousat nebo raději rovnou zakousnout. Vyšetřit se nechal jen spící. Nožička musela pryč, ale rána se krásně zahojila a Oskárek dělal pokroky, nechal se trochu drbat na hlavičce. Po nějakém čase jsem mu dokonce mohla vyčistit záchod bez šrámů a kousanců. A dnes je z nechytitelného tuláka mazel, nepere se, nekouše, kamarádí s každou kočkou.

Oskárek by si přál granulky Josera.