Jmenuji se Sláva a jsem vysoce bojácný. Proč? Těžko říct. Do útulku jsem se dostal jako kotě z lokality, kde se množily divoké kočky, takže jasné geny po matce.

Jenže jako kotě si mě tady nikdo nevybral právě kvůli té plachosti. Takže tady plaším už třetí rok a teta nechce věřit, že by tomu tak bylo navěky. Že by mě nikdo nikdy nechtěl. Nezkusil to pomaličku polehoučku se mnou....jasně, získání důvěry u koček je náročné, ale přeci tady nebudu na nástěnným škrabadle navěky? Nebo jo?

A Ježíšku, prosím tě, najež mi papů od Applaws, páč to by mi teta určitě nikdy nekoupila. Děkuju a nepřestávám doufat v zázraky.