Žít v útulku je pro mě nebezpečné. Stihnu najít domov včas?
Jsem Vesna, půlroční kočička. Nyní žiju už asi 5 měsíců v útulku AniDef. V karanténní kleci. S bráchou Habakukem, teda do včerejška. Teď už jsem sama. Byli jsme tři, když jsme byli s pánem, kterej místo stropu měl jen nebe. Pohled to byl krásnej, ale na ulici jsme neměli klid, báli jsme se, a navíc byla hrozná zima. Byl listopad, když jsme přijeli do útulku. To vím. Jedna teta to totiž říkala, když něco ťukala do počítače. „Vždyť už je listopad.“ Takhle to přesně říkala, když si na naší kartě opravovala datum příjmu, a otáčela listem v kalendáři. Pak taky říkala: „Nebojte se, půjdete do karantény, do vyhřívaného boxu.“. Ale já se bála, můj druhej brácha, ten nejmenší z nás tří, totiž odešel, umřel. Byl moc slabý. Snažila jsem se ho zahřívat a pomáhat mu, ale nakonec jsme se museli rozloučit.
Já a Habakuk jsme na tom taky nebyli nejlíp. Vždy když se otevřela dvířka našeho boxu v karanténě, tak jsme jeli na veterinu, kde nás prohlíželi a dělali nám různé testy. Mně se daří dobře. Vyrostla jsem a nabrala síly. Ale Habakuk na tom dobře není. Včera odjel na veterinu. Skoro mi ani nemňouknul na pozdrav. Je na tom hodně špatně. Zatím se nevrátil, je tam prej hospitalizován – hrozný slovo, skoro to ani neumím vyslovit. Mám o něj strach. Držím mu moc palce. [♥️] Už začínám chápat to, jak teta říkala, že v útulku to je pro nás opravdu rizikové. Bojím se. Najdu nový domov včas? Prej jde o nějakej problém s imunitou. Já teda nevím, co ta imunita je, ale nikde mě ta imunita nebolí, tak to snad nebude tak hrozný. Útulek se mi moc líbí. Ale teta říkala, že tady to pro mě není bezpečný. Mohli bychom prej chytnout něco od ostatních kočiček. Přes klecová dvířka vidím, když přinesou i jiný kočičky. Vypadají moc sympaticky, určitě by mi to neudělali schválně - to chytnutí.
Jsem prej ale hodně silná, mazlivá a výsledky krve mám v pořádku. Teta říkala, že musím co nejdřív najít milující domov. Já teda nevím, ale prohledala jsem v karanténním boxu už úplně všechno a žádnej domov, natož milující, jsem nenašla. Občas mě rozptýlí můj ocásek a zapomenu hledat, ale i tak jsme koukala do misek, prohrabala jsem záchůdek a i hračky několikrát přemístila, zda ho v sobě neskrývají. A nic.
Je tu někdo, kdo by daroval Vesně milující domov, aby mohla konečně po 5 měsících opustit karanténní box?
Podmínkou je domácnost bez jiné kočičky a podpis nejdříve smlouvy o dočasné péči s následující adopcí a jejími podmínkami.
Pokud si myslíte, že zrovna vy byste mohli Vesně darovat milující domov, tak se neváhejte ozvat na číslo 736 769 601.