Macíček je starý kocourek. Žil na ulici, kde jsme kastrovali. Nejdříve jsme v místě zřídili krmné místo, aby si číči na nás zvykly, a on byl hodně opatrný. Vždy seděl opodál a jen čekal, až ty dobroty dáme do mističek. Až když jsme úplně odešli, teprve k nim šel.

Na konci prosince přišel čas odchytů v této lokalitě. Macíček se musel chytat samozřejmě na sklopec. Při kastraci jsme zjistili, že je mu pravděpodobně víc jak 10 let a že už začíná mít stařecké zdravotní vrtochy, tak jsme váhali, zda ho pustit zpět, nebo ne. Nakonec zvítězilo rozhodnutí, že ne, protože poslední dva jeho kamarádi z lokality zůstali u nás pro svoji milou povahu a nám bylo líto Macíčka vracet samotného. Tak zůstal.

První dva dny po kastraci na sebe nechal sáhnout, ale pak začal vyhrožovat a vůbec se s námi nekamarádil, vždy jen budil hrůzu. Ale my jsme trpěliví, víme, že při takové změně nemůžeme čekat zázraky, dostal čas. Má svoje místo, kde může být schovaný a nikým nerušený a on to ví, uklidnil se a začal pomalu objevovat výhody pobytu u nás. Nejdřív dobroty, protože když zaváhá, zbyde na něj málo :-), později i pohlazení. Začalo to sice opatrně, ale dnes už si o mazlení říká sám, i na fotce vidíte, že po mě natahuje packu, tou si mě chytne za ruku a dožaduje se pohlazení. Nakonec se z něj vyklubal velký mazel.

Je to tedy velký šestikilový kocour, s velkým apetitem a velkou chutí k mazlení. Možná i on byl, zrovna tak jako jeho kamarádi, ponechán v místě lidmi, kteří se odstěhovali, a tak ho to zklamalo, že mu trvalo hodně dlouho začít lidem zase věřit.  Začal jim znovu věřit u nás, máme z něj velkou radost.

V Kočičím přání si přeje kapsičky Concept for life. Moc děkuje :-)