Karlička se objevila na podzim u domku starého osamělého pána na Klatovsku. Bylo to přesně v den, kdy pánovi zemřel starý pejsek, a tak v souladu s vírou, že je to "život za život", poskytl malému kotěti azyl. Mohl by to být happy end, ale Karliččino štěstí nemělo dlouhého trvání. Pár týdnů na to pán bohužel umřel a Karlička zase zůstala sama a neměla kam jít. Příbuzní ji přivezli k nám s tím, že se o ni postarat nemohou.

Karlička vše velmi těžce nesla. Byla ve špatném psychickém stavu, nebylo možné ji kastrovat, jen provést základní vstupní testy. Zpočátku se opravdu hodně zlobila, následně byla apatická a pohroužená do svého trápení. Až za několik dnů začala jíst, a to velmi ráda a často. Brzy bylo zjevné, že Karlička nepřijela sama, ale s překvapením, které postupně roste v bříšku. V době, kdy vše začalo být vidět, byla už v druhé polovině březosti a kastrace nebyla možná. Alespoň měla tedy možnost v klidu porodit a vychovat koťata.

Karlička se o ně vzorně starala, a když přišlo samotné malé kotě bez sourozenců a mámy, tak ho ještě přijala za vlastní a vzorně se starala i o něj. Je to klidná, drobnější a moc hodná kočička. Moc by si zasloužila, aby se někdo intenzivně věnoval zase jí samotné.

Poprosí o pastu na pravidelné odčervení.