Jůlinka se v létě objevila u Penny Marketu v Domažlicích, měla větší štěstí než většina kočiček, které skončí na ulici: krmila ji spousta lidí. Julinka se tam zdržovala prakticky stále, jen se nechtěla nechat chytit. O pomoc s odchytem nás požádala paní, která tvrdila, že jí dá domov. Původně měla jít rovnou k nim domů, ale když byla kočička chycená, paní si to rozmyslela, že si ji vezme až po karanténě. To už samo o sobě není s ohledem na kočičku dobře, protože je to dvojí stres a zvykání na dvoje různé prostředí. Jůlinka tedy jela k nám.

Rodina, ke které měla Julinka jít, se na ni delší dobu nezeptala, natož aby za ní jezdili, jak slíbíli. Když jsme je kontaktovali my, tak nám paní řekla, že na Jůlinku myslí každý den, ale neměla čas se na ni zeptat. Kočička je člen rodiny, a když nemáte čas zeptat se, jak se jí daří, nelze věřit, že budete mít čas na péči, kterou taková kočička potřebuje. Další důvod, proč Jůlince hledáme jiný domov, je to, že v domově, kam měla jít, měla chodit volně domů a ven, ale Jůlinka je kočička, která velmi špatně snáší změny a potřebuje jistotu stálého prostředí. Hledá tedy domov pouze uvnitř, kde by ji moc potěšila společnost jiné kočičky nebo kocourka. Je to velikánský mazlík a je vděčná za každé dobré slovo, natož pohlazení.

Protože miluje jen paštičky, moc poprosí o ty, které má nejraději.