Až příliš často se stává, že lidé vyhodí v místě útulku zvíře a děj se vůle boží.

Přesně takový je příběh Vrtulníčka. Někdo ho vyhodil jako úplně maličké koťátko u azylu v Bernově. Coby kockourek, jenž je zde od mala domácím, si tu opanoval svůj prostor jako král. Provází nově přijaté příjmy, kočičím důchodcům dělá přírodní kamínka tulením, nebojí se místních zachráněných divočáků, ani smečky pejsků.

Vrtulníček by rád našel pod stromečkem kvalitnější dražší stelivo, které si kočkotety a kočkostrejdové běžně nemohou dovolit – přinese mu ho Ježíšek?