Bára s brášky Bertíkem a Čertíkem měli namále. Byla už dost zima a oni byli úplně maličcí. Leželi na studené zemi v příkopu a několik hodin marně volali maminku. Jenže maminka nepřišla. Asi zoufale hledala svoje děti, které ji někdo vzal a hodil za město do příkopu.
Později s koťaty na kočičí maminku čekal i mladík, který zaslechl kotěcí pískání. Koťata zabalil do svojí mikiny a přemýšlel, co dál. Čekal dlouho, ale nepřišla ani kočka, ani majitel koťat. Tak zavolal k nám a s tatínkem nám koťata přivezli.
V Lenčině vzorné péči miminka vyrostla v krásné, skvěle vychované dorostence, kteří by mohli jít dělat radost do vlastních domácností.
Jen kdyby jim některá kočkomilná domácnost otevřela dveře...