Malý Saša se ještě s bráškou Lexou přitoulal nebo byl vyhozen na zahradu cizích lidí. Sice najíst dostávali, ale byla jim zima a moc se báli. Měli jen sebe navzájem. Bylo nám jich moc líto, tak jsme je přijali k nám. Ze Saši se vyklubal nesmírně milý kocourek, mazlí se jako o život. Domov by rád jednou našel spolu se svým bráškou Lexou, který je naopak bojácnější a Saša mu dodává odvahy. Jako dárek by si Sašenka přál oblíbené kapsičky.