Jmenuji se Srbík, ale ve skutečnosti jsem Filip. To by vám teta vysvětlila, kdybyste mě chtěli. Jenže si nedělám moc naděje. Asi mě prej ťuklo auto, ale jinak se vše zdálo dobrý. Ale najednou sem se hrozně zhoršil a nemohl sem dýchat. Jel sem rychlou do kyslíkovýho stavu a pak teprve mě proklepli, co se mnou vlastně je. No, blbý no. Mám nemocný srdíčko a prognóza nejistá. Ale teď je mi fajn, hraju si, blbnu a na nemoc sem zapomněl. Beru jeden prášek za den a zatím se cítím fajn. Tak hledám odvážnou mamku, která by se mé nemoci nezalekla a vzala by mě dom... a nemyslela na to, co jednou bude. Jako každý správných chlap rád jím a přál bych si dobrotu od Miamor. Děkuji