Rozárka běhala březí po městě a hledala místo pro sebe a svá koťátka. Jako tajný obyvatel se nastěhovala do sklepa jednoho rodinného baráčku a měla štěstí jelikož tam kočičky mají rádi a Rozárku s čerstvě narozenými koťátky nevyhnali. Naopak pro ni hledali místo, a tak jsme se této rodinky ujali. Rozárka odchovala vzorně a spokojeně svá mimina, a když přišel správný čas, koťátka našla domovy. I Rozárka našla krásný domov, jenže se jí stýskalo, nejedla a nepila několik dní. Byla smutná, a tak jsme ji po dohodě s osvojitelem přijali zpět. Ta mrňavá potvůrka se po vypuštění z přepravky ihned najedla, napila a prošla si místo, které přijala už dávno za své a byla spokojená. Takže Rozárka zatím zůstává.