Malinká, mladá, milá kočička, mourinka s velmi hebounkou srstí. Tohle stvoření, které si nejde nezamilovat, žilo venku v nevhodných podmínkách a samo si přiběhlo k autu pro pomoc. Věděli jsme, že tu tam vracet po kastraci nebudeme.

Její majitel, ač má svoje zvířata rád, o nich nic neví, špatně je krmí a nekastruje a nehodlá to měnit. A tak si holčička vypěstovala zažívací obtíže a měla maximálně 2 kila. A v takovém stavu měla i koťata.

Má hlavičku na stranu, možná po úrazu, možná zranění, možná následek virózy. Rokytce to ale dodává jen na roztomilosti a nic si z toho nedělá, jejímu pohledu nejde odolat. Nedělá si nic ani z toho, že má ve svém tělíčku všechno špatně. Orgány zdeformované, zmenšené a jiné, než mají být.

Rokytka se po dobrém papání srovnala, už může jíst normální stravu. Je odčervená, odblešená, očkování je zatím v řešení. Pokud by někomu její láska, veselá povaha a hravost vyvážila vědomí, že se její stav může kdykoliv změnit, že tu nebude 20 let (i když co my víme), může jít hned do svého nového domova. Návštěv se nebojí, na světě je vše proto, aby si s tím Rokytka mohla hrát, na tom spát a lidé, aby ji hladili. 

Rokytka by ráda konzervy Catessy.