Liámek. Kocourek odchycený z nevyhovujících podmínek, žil mezi bezdomovci. Měl se jen vykastrovat a vrátit zpět, ale byl tak jemný a krásný... Nejdříve se hodně bál, odmítal opustit i přepravku. Několik dní se nikdo ani nepokusil na něj pro jistotu sáhnout. Ale on tak smutně bezelstně koukal. Tak jsme zkusili pohlazení.
A nechal se, jen odevzdaně držel. A najednou začal ruce nastavovat hlavičku, a když se ho dotkla na zádech, tak vždycky hlavičkou narážel o strop přepravky. Ale ne a ne z ní ven. Pak jsme ho začali zkoušet vyndat a nechal se i chovat, ale vždy se zas schoval. Nakonec z přepravky vylezl a další dny mu byla útočištěm klec. Po měsíci, možná déle, konečně klec opustil, a pak už to netrvalo dlouho a bylo možné ho začlenit mezi ostatní kočičky v domku u své dočaskové maminky.

U něho nejde o tetu, ale maminku, protože Liámek nový domov hledat nebude. Protože... Jeho nehojící se ouška nebyl zanedbaný svrab, jak to původně vypadalo, ale nádor. Je to velmi citlivý a bojácný kocourek a cizí lidi neakceptuje, proto mu bude dopřán zbytek života tam, kde si zvykl.
A že si své doma, které nejspíš nikdy neměl, jako ani svého člověka, užívá úplně nejvíc naplno. Bere podpůrné léky a ouška jsou mu osetřována lokálně, jakákoliv razantní léčba v cizím prostředí a s nutností hospitalizace  vzhledem k jeho povaze není možná. 

Liámkovi se zatím daří dobře, stav se nemění, chutná mu jídlo, hraje si, i když je mu prý kolem 10 let, ale mazlení je nejlepší věc na světě.
Je kastrovaný, očkování podstoupit nemůže.

Přál by si konzervy Cosma.