Tortilla měla prý hezký domov. 2 bráchové původem z dětského domova si pronajali byt, našli práci, pořídili si kočku.
Měli ji moc rádi, zabezpečili balkon, aby jim neutekla, prý je poslouchala jako pejsek. Uměla „sedni, lehni“.
Pak se něco pokazilo, kluci přišli o práci, rychle potom o byt a co s micinou, když je člověk po krk v průšvihu.
Umístili ji do sklepa bytového domu, který museli opustit, a věřili, že se o ni někdo postará. Po nějaké době si Tortilly všimla jedna ze sousedek, začala ji krmit a hledat pro ni domov.
Když k nám Tortilla přišla, byla hubená jako tkanička a moc se bála. První dny si vymýšlela neuvěřitelné skrýše a já byla zoufalá, že netuším, kde je, ačkoli měla k dispozici jen jednu místnost. Pak vylezla a udělila mi svoji vzácnou důvěru.

Věřím, že důvěru udělí každému, kdo ji bude mít rád a bude o ni s láskou pečovat.