Čudlík, starší, rozumný kocourek, hodně tichý, nenápadný, velmi zklamaný životem. Kdysi byl milován a mazlen, potom opuštěn a vyhozen, což v něm zanechalo hlubokou ránu. Miluje mazlení, ale nevěří, že to je na pořád, takže je spíše takový přízrak depozita, který je vidět jen v noci. Má potíže s ouškem po prodělaném, neléčeném zánětu, ale po péči v depozitu pookřál, hlavně mu chutná baštit, miluje cokoli, co se dá sníst a také je to na něm znát. Z vyhublého kocourka se stává váleček. Protože moc rád baští, přáli bychom si pro něj něco lepšího na zoubek, než běžně dostává k baště.