Čikoušek k nám přišel jako zhruba čtyř až pěti měsíční na kost vyhublé, dehydrované a zaparazitované kotě. Přijala jsem ho, protože by bez pomoci nezvládl horké letní dny. Byl odložený v křoví šachetního uzemí, kde už se dávno uhlí netěží a zem pomalu zarůstá remízky. Není tady ani žádné lidské obydlí, ale naštěstí tato území ještě kontrolují správci a tak byl kocourek nalezen na pokraji svých sil. Pomoc přišla za pět minut dvanáct. Dnes je Čiko krásný, velký chlapík, je klidný, milý, čekající na svůj pravý a bezpečný domov.