Dle informací byla Sárinka kočičkou psychicky nemocné paní. Ta měla kočičky dvě a nestarala se o ně, při její hospitalizaci v nemocnici tam kočičky zůstaly samotné a bez pomoci. Poté, co paní zemřela, byl její byt otevřený a jedna z kočiček nalezena už mrtvá. Druhá Sára podvyživená, živořící ve výkalech. Sárinka je ze strašných podmínek a má opravdu špatné zkušenosti s lidmi. Pán, který ji vysvobodil od uspání, ji nemohl v bytě odchytit, byla bojácná a bránila se zuby, drápy. Kočičku si nemohl nechat, nevěděl co s ní, a proto ji odvezl do díry po bezdomovcích u Labe. Sárinka od Labe se pomaloučku socializuje. Pořád má v sobě nějakou nespravedlnost od člověka. Ve Sluníčku už si zvykla, není jako dříve pořád zalezlá ve své garsonce, vyhřívá se venku ve voliéře na sluníčku, už neseká, když dostává jídlo. Je na ní vidět, že to býval mazlík, bytová kočička.

Sára si přeje napůl se Sanelkou fontánku na pití.