Pepíček se buď rozhodl přenocovat na návěsu kamionu, nebo na něm přijel. Když to řidič zjistil, žádal o pomoc, jelikož ho nechtěl nechat té studené noci na pospas osudu. Pepulu jsme odchytili. Bylo to divoké, hladové a zoufalé kotě. Když si trochu zvykl, našel se pro něj domov. Ovšem za 11 dní rodina Pepíka ztratila a bála se nám o tom říci. Chtěla tomu náhoda a na jedné sociální síti se objevilo nalezené kotě. Dalším pátráním jsem zjistila, že je to Pepča. Když jsem se s nálezci spojila, Pepíka už darovali dál. Domov by to nebyl špatný, ale domeček stál u silnice kde té rodině už přejeli několik koček a i Pepíka by pouštěli ven. Z tohoto důvodu jsem si Pepu vzala zpět. Pepík je svůj, o pohlazení si neříká, ale když ho pohladíte, líbí se mu to, ovšem nikdy se nenechá pohladit více jak 2x a pak je schopný Vám dát hezky drápky najevo, že už to stačí :).