Dne 13.9.2021 jsem do svého královéhradeckého depozita přijala osmiletou kočičku Mácinku. Přivezl ji stařičký pán, který odcházel do domova důchodců a o kočičku měl veliký strach, co s ní bude. Ani jsem se raději neptala, proč se nemůže postarat alespoň jedna z jeho tří dcer, byl moc smutný a pak nesmírně vděčný, když viděl, kde bude kočička žít.

Mácinka byla dlouho smutná, nejedla, nejprve se na mne moc zlobila, ale později se už nechala pohladit a vlezla si do voliérky. Horší bylo, že nepapala.

Vzala jsem ji tedy na veterinu a zjistilo se, že Mácinka má zápal plic. Naštěstí vše dopadlo dobře, Mácinku jsem vyléčila a dokonce si po několika měsících sama z voliérky vlezla ke mně do pokoje a už tu zůstala. I z takových dílčích úspěchů mám velkou radost.

A nyní náš vztah pokročil natolik, že téměř každou noc přichází Mácinka dospat do mé postele a vydrží v ní až do rána.

Mácinka je pouze ve virtuální adopci, dalšími změnami už tak dost vystresovanou kočičku nechci trápit.