Představte si to.

Malé, vyčerpané tělíčko pobíhá zmateně po okraji frekventované silnice. Auta kolem něj sviští jedno za druhým. Každým okamžikem hrozí, že tenhle příběh skončí tragicky.

Tohle byl život kocourka Salka. Život, který si nevybral. Život, který mu byl vnucen – šílenou nezodpovědností a krutostí lidí.

Salko pochází od množitelky. Takové, co vidí kočky jen jako prostředek k zisku. Bez lásky, bez péče. Jen další číslo. Když už pro ni nebyl "užitečný", skončil na ulici. Vyhublý, nemocný a zanedbaný. A tam, mezi auty, čekal, až jeho příběh skončí.

Ale my jsme ho našli.

Když jsme ho poprvé vzali do náruče, byl to zlomený kocourek plný strachu. Prakticky kost a kůže. Jeho srst byla zplstnatělá, bolavá místa všude po těle. Ale v jeho očích byla jiskřička naděje.

Dali jsme mu jméno Salko. A začali jsme bojovat.

Krok za krokem jsme ho léčili. Poprvé ve svém životě dostal teplé místo na spaní. Pravidelnou stravu. Pohlazení, které pro něj nebylo hrozbou, ale láskou. A víte co? On se na nás začal usmívat.

Dnes je Salko kocourek plný života a radosti. Už se nebojí. Už neschovává hlavu, když k němu někdo přistoupí. Pořád čeká na svůj vysněný domov, kde ho budou milovat tak, jak si zaslouží.

Za dárek v podobě kapsiček Bozity moc děkuje.