S Čendou jste se setkali už ve vánočním kole Kočičího přání. Statečný Čenda se potloukal po ulici ve Smečně, spal pod auty, paní z nedalekého domu mu nosila jídlo, ale jinak o něj nikdo nejevil zájem. Co je ještě horší, nikdo mu nepomohl, i přes obrovskou tržnou hnisající ránu na krku. Náhodou si ho všiml manžel zakladatelky spolku a okamžitě jel domů pro přepravku. Čenda se nechal naložit, věděl, že přišla pomoc. První dny byly krušné, kocourek nevylučoval z důvodu velkého stresu. Naštěstí brzy poznal, že mu nic nehrozí a co víc. Začal se mazlit a projevovat vděčnost. Je až dojemné, jak to zachráněná zvířata umí. Čendovi se rána pomalu hojí, ale aby toho nebylo málo, rozjela se mu cukrovka. Několik měsíců jsme se potýkali s vysokými hodnotami glukózy v krvi a aplikovali inzulín. Cukrovka je aktuálně v remisi, tak doufáme, že to tak vydrží. Čenda není ještě úplně fit a pár týdnů si u nás ještě určitě pobude, ale věříme, že i na něj někde čeká ten nejlepší domov na světě.