Fred k nám přišel jako koťátko. Divoké koťátko. A už tak zůstal. Kamarádil se s kočkami, běhal po zahradě, v zimě spal na gauči. Ale žádné důvěrnosti s lidmi!

Před 3 roky bylo patrné, že je nemocný. Pokoušela jsem se ho chytit a vzít k doktorovi. Marně. Nemocný plašan je čiré zoufalaství.

Jedno nedělní odpoledne vypadal Fred opravdu zle. Volala jsem na pohotovost a pan doktor řekl, ať přijedeme. Šla jsem pro maroda, ale když jsem se ho pokusila dát do přepravky, tak kocour v posledním tažení vystřelil a nacpal se za skříň. Když v pondělí z pod skříně vylezl, nevypadal už na umření, ale nemocný nesporně byl. Museli jsme něco vymyslet bez veterináře. Rychlé hubnutí způsobuje například FIP. A stal se zázrak, podařilo se mi nacpat Fredovi do tlamy tabletu léku na FIP. A zázrak pokračoval i v dalších dnech. Fred mi vždy na chvíli dovolil přiblížit se a podat lék. Vzápětí utekl. Pak se mi jednou podařilo ho chytit a šli jsme na veterinu. Pan doktor potvrdil naši diagnózu, ale Fred se cítil zrazen a podveden a už nikdy jsem se k němu nemohla přiblížit, natož mu podat léky.
Zkusila jsem lék zabalit do masa. A Fred ho snědl.  I další den. Pak si začal vymýšlet. Někdy mohla být tableta podávána v kuřecím mase, ale jindy to muselo být hovězí. Někdy si lék prostě nevzal.
Léčba FIP trvá 84 dní. Každý z nich jsem s Fredem vedla boj o podání léku. Tak 75 krát jsem zvítězila. Jenže to nestačilo.

Po roce a půl se nemoc vrátila. Fred byl tentokrát uvědomělým pacientem a podávání léků nebylo až takové drama jako poprvé.

Nyní je podruhé vyléčen a moc moc moc doufáme, že se FIP už dokáže ubránit. Je to veliký statný kocour, tak by měl.

Jako dárek si přeje dobré konzervy.