🐾 Evžen z Hoštky – toulavý obr s duší kotěte
V uličkách Hoštky se objevoval jako duch. Velký, mohutný kocour s hlavou jako lev a srdcem, které se nikdy nepřestalo toulat. Říkali mu Evžen. Tichošlápek. Tulák. Ten, co přežil zimu v seníku a léto pod hvězdami.

Evžen nikdy nebyl hlučný. Jen se tu a tam objevil – šel si zkontrolovat svět, pak zase zmizel. Nikomu neškodil. Jen hledal něco, co mu pořád chybělo. Možná teplé místo, možná klid... možná někoho, kdo mu konečně řekne: „Tady jsi doma.“

A pak jednoho dne přišel blíž. Možná už byl unavený. Možná už prostě dál nechtěl bojovat s deštěm, větrem a prázdnou miskou. Nechal se pohladit. Nechal se zachránit.

Evžen není žádné drobné klubíčko – je to pořádný kočičí chlap, ale uvnitř je něžný a vděčný jako malý kluk. Stačí pár pohlazení a začne příst tak hlasitě, že by mohl rozechvět i sklo v oknech.

Co by si přál?
Zahrádku. Klid. Slunce na zádech. Člověka, který se nezalekne jeho velikosti a uvidí v něm to, co vidíme my – obrovské srdce, které si zaslouží spočinout.

A plnou mističku. Každý den. Bez výjimky. Protože Evžen už nechce být ten, co musí hledat. Chce být ten, kdo našel domov.