🐾 Cyril – kocourek, který přežil mezi koly a chladným světem.
Mezi šedými stěnami jedné nejmenované továrny, tam, kde lidé spěchají a nikdo se nezastavuje, žil jeden malý kocourek. Jmenoval se Cyril.

Nebo spíš – jméno dostal až později. Dřív to byl jen tichý stín mezi zaparkovanými auty, ten, kterého si nikdo nevšímal. Spal pod plechy, kde mu mráz zalézal do kostiček, a každé ráno utíkal před pneumatikami, než se motory nastartovaly. Nikdo přesně neví, odkud se vzal. Možná ho někdo vyhodil. Možná se narodil do světa, který ho nikdy nechtěl.

Ale Cyril byl jiný. Nesmírně hodný. Když ho konečně někdo zahlédl – vyhublého, s tlapkami od oleje a očima plnýma tiché prosby – místo syčení jen potichu zamňoukal. Neutíkal. Chtěl jen pohladit. A tak ho zachránili.

Odnesli ho z místa, kde bojoval o přežití, a dali mu šanci. Šanci na nový život, bez studeného asfaltu a bez strachu. A Cyril? Cyril každým dnem ukazuje, jak obrovské srdce v sobě má. Mazlí se, vrní, jemně se dívá těma velkýma očima plnýma naděje – jako by tiše říkal:

„Děkuju, že už nemusím být neviditelný.“

Teď čeká. V bezpečí, ale stále bez skutečného domova. Bez vlastního pelíšku. Bez člověka, kterému by mohl s důvěrou položit hlavu na klín.

Cyril je připraven milovat. A zaslouží si víc než jen přežívat – zaslouží si konečně žít.

Čeká ho druhé očkování a může domu :)