Ahoj! Jmenuju se Loralin a jsem kočičí babička, která teprve nedávno poprvé v životě zažila, co to znamená mít někoho, kdo se o mě doopravdy stará. Celý život jsem žila venku na zahradě člověka, kterému jsem byla úplně ukradená.

Když mě přivezli do azylu, byla jsem jen vyhublý uzlíček s dredy na zádech, unavená a smutná. Nejedla jsem, skoro jsem se nehýbala, a dlouho to vypadalo, že to vzdám. Nakonec jsem ale sebrala všechny síly, přežila megakolon a dneska jsem zase o kousek blíž klidu a pohodě.

Přála bych si dietní granulky.