Ahoj, já jsem Cornelius.
Jsem asi čtyřměsíční kočičí kluk a na svět jsem si musel zvyknout trochu složitěji. Našli mě venku — byl jsem malý, hladový, vystrašený a trápil mě svrab. Ze začátku jsem byl hodně plachý, protože jsem nevěděl, jestli můžu lidem opravdu věřit.
Ale hádej co? Už to vím!
Lidé jsou vlastně fajn — dávají jídlo, teplo, hračky… a hlavně mazlení. Teď jsem zrovna v období „malé tornádo“: běhám, skáču, lovím, všechno je hra. Jsem veselý, zvědavý a moc rád si hraju s člověkem i s ostatními kočkami.
Hledám domov, kde si mě zamilují, budou si se mnou hrát, smát se mým kotěcím nápadům a jednou ze mě udělají sebevědomého, spokojeného kocoura.
Vezmeš si mě k sobě? 

Od Ježíška bych si přál granulky.