Rozárka byla spolu se sourozenci a s maminkou odchycená v areálu Liberty. Byla to syčící a bojácná koťátka, i když byla jejich maminka mnohem klidnější. Manipulace s nimi byla složitá, zvlášť proto, že byla všechna nemocená a musely se jim podávat léky. Byli zablešení, začervení a trpěli kalicivirózou. Sestřička Trixie byla snad nejvíce nemocná.

Prošla si léčbou FIP, kterou úspěšně ukončila. Poslední krevní výsledky dopadly dobře. Dlouho od nás očekávala jen léky, a tak nebyla kontaktní. Od ukončení léčby se ale uklidnila, začala být zvědavá, chodila k nám, koukala se, co děláme, přiblížila se, očichávala nás. 

A pak se v červnu stal zázrak. Rozárka se nechala pohladit, nechala se pomazlit a líbilo se jí to, neutekla a chodila si pro víc. To nám dává naději, že z ní bude vymazlená kočička v domově, kde se jí budou věnovat.

Jeden domov si už vyzkoušela, ten bohužel nevyšel. Majitelé byli hodní, Rozárka si velice pomalu zvykala, ale stalo se neštěstí s jejím bráškou, který šel do adopce s ní, a tak se Rozárka raději vrátila k nám.

Nyní je spokojená u nás, ve společnosti ostatních kočiček. Ráda se s nimi mazlí, hraje si a spinká. Ale jednou bude muset do nového domova – doufáme, že bude moct odejít tam, kde už pár kočiček mají, nebo aby odešla s nějakým ze svých kamarádů.