Milý Ježíšku,

jsou další Vánoce a asi správně tušíš, proč jsem pořád tady a nemůžu najít nový domov. Stále jsem močků král — prostě čůrám, kam nemám. A teta pere a pere a pere.

Beru kortikoidy a injekce na bolest, mám autoimunitní onemocnění dásní a letos se mi k tomu musely přidat i prášky na bolístky. Jinak jsem ale totální a boží mazel! Jsem rád za každou drbací návštěvu. Vítám člověčí společnost, protože teta toho má nad hlavu a jen dvě ruce.

Pod stromeček bych si moc přál konzervičky s monoproteinem na nezbedné bříško. Taky bych byl hrozně vděčný za korunky do mističky, protože každý měsíc potřebuji injekce na bolest a prášky. 

Moc ti děkuji.

Pac a pusu,
Tarabásek