Gregory k nám přišel v úplně nejnevhodnější a nejnebezpečnější dobu. Několik hodin potom, co se u nás ubytoval, byla naprosto nečekaně diagnostikována panleukopenie u kočky, která tu bydlela už dlouho, pohybovala se všude a navíc neměla žádné typické příznaky.

Pro Gregoryho imunitu nastal závod s parvovirem. Jeho imunitu jsme mohutně podporovali imunostimulanty a vitamíny, aby dokázala viru odolat. Přesto poslední den obvyklé inkubační doby nemoci Gregory přestal jíst a měl horečku. Panleukopenii se ubránil, ale agresivní kalicivirus mu úplně rozleptal sliznice v tlamě. 

Čtyři týdny jsem ho krmila. Měl velkou chuť k jídlu, přibral za tu dobu 400 gramů, ale sám se s bolavou tlamou nenajedl.
Jásala jsem, když se boláky zahojily. Jenže se objevily nové. To se opakovalo několikrát. Ztrácela jsem naději, že se Greg někdy uzdraví.

Pak se jednoho dne imunita probrala a zatočila se všemi neřády, které Gregoryho tak dlouho trápily.

Greg je mírný, hodný, nenápadný kocour. Po všech těch kašičkách a paštičkách, kterými jsem ho živila, když byl nemocný, nejraději chroupe granule.