Zrzavobílého, tehdy šestiletého kocoura Jerryho, jsem do depozita přijala v září 2017. Jeho majitelka se rozvedla, prodala byt a našla si pronájem, kde prý nesmí být zvířata. Zpočátku byl u nás kocourek nesmírně nešťastný, stále schovaný, nejedl a ze strachu útočil na vše, co se přiblížilo. Trvalo dlouho, než získal důvěru a začal s chutí jíst.

Po čase tedy bylo vše v pořádku, Jerrynek se nechá hladit a vzít do náruče, neútočí, mazlí se i s návštěvami a velmi dobře papá. Zlepšila se mu srst a přibral, byl opravdu nádherný. Naočkovaný, testovaný a odčervovaný také - jenže čas letí, uběhlo osm let a zájemce ani jeden. Žádný domov se pro něj nenašel, a tak uvažuji o tom, že ho umístím již jen do virtuální adopce a budeme hledat alespoň páníčka na dálku.