Ahoj milý Ježíšku,

jmenuji se Julie a můj bráška Romeo má už dávno domov. Se mnou je to trochu složitější :) To ale neznamená, že si nezasloužím prožít hezké Vánoce. 

Jsem plachá, ale hodná duše, která si žije svým kočičím životem v azylu. Jsem společenská a pořád doufám, že si mě všimne někdo, kdo by si mě pořídil k dalšímu kočičímu parťákovi, protože kočičky já miluju. :)

Kromě kočkolíitu bych si přála korunky do mističky — teta Terka nám pak koupí děsně důležité věci. Vím, že nejsem zrovna vzorem mazlivé kočičky, ale ten můj mourovatý kožich toho tolik zažil. Co myslíš, človíčku? Jsem adept na dárek? Mňau, myslím, že ano! 

Pac a pusu,
autistka Julie