Když jsem byla mladá (útlý pas a ňadra dmoucí), a běhávala jsem po loukách, přinášela jsem si domů květiny. V poslední době se lidé vracejí z takovýchto procházek  s jinými kvítky, bohužel. 

Tak tomu bylo i v případě "nálezu" malého mourovatého kotěte. Uprostřed polí, zablácené, hladové a široko daleko nic. Bolek měl štěstí, jeho polem se právě vydala na procházku mladá dvojice.

Bolek je aktivní torpédo, veselý šprýmař, zlobidlo, kaskadér a ničitel. Miluje hry, kočky a plnou misku. Mazlit se moc nenechá a to je asi důvod, proč u nás tvrdne už třetí rok. Bohužel se zatím nenašel nikdo, kdo by nabídl domov ztřeštěnému mouráčkovi, který má víc práce se zkoumáním všeho nového, než aby se zdržoval s nějakým mazlením.

My stále věříme, že si i on jednou najde domov a tam bude ten jeho osudový člověk. Jen zatím o Bolkovi neví. Snad se o něm dozví díky Kočičímu přání. 

Děkujeme.