Mladinká kočička porodila koťata v tújích cizí zahrady. Nevěděla si rady, bála se opustit mimina, měla strašný hlad a žízeň, tak začala mňoukat, volat o pomoc.
Majitelé zahrady se šli do tújí podívat a začali hledat někoho, kdo by kočku a koťata z jejich zahrady odvezl. 
Druhý den jsme přijeli na místo. Maminka se bez protestů se se svými 2 koťátky nechala uložit do přepravky.
Kolegyně Stáňa jí poskytla podkrovní pokojík a ubytovala ji v síťovém domečku. Kočka nevypadala zvlášť vyděšeně, nechala se hladit, olizovala mi z prstů smetánek. Pak jsme na chvíli odešli.....

Když jsme se vrátili, byly na dečce stopy krve, koťátko krvácelo z tlamičky a pacičky. Druhé miminko nekrvácelo, ale bylo jak hadříček, nedokázali jsme mu nijak pomoci. Maminka se tvářila neutrálně.

Zdrceně, zoufale a nešťastně jsme znovu nasedli do auta a jeli na poděbradskou veterinární kliniku. Pan doktor mámu kočku prohlédl a píchl jí oxytocin na uklidnění. Prohlédl zraněné koťátko a konstatoval, že zranění nejsou závažná. Miminko dostalo píchaneček antibiotik a lék proti bolesti. Druhému miminku nebylo žádné pomoci.

Maminka dostala svůj pokojík, najedla se, zalezla do pelíšku. Neříkala nic.
Já jsem nakrmila malinkou holčičku s lehce krvácející tlamičkou stříkačkou, namasírovala jsem jí bříško a hladila jsem ji dokud neusnula. Bylo mi strašně.
Za 2 hodiny malinká zase něco málo vypila, ale opravdu jen malinko. V noci už se krmení účinně bránila a nešťastně pískala. Byla jsem zoufalá. Nezbývalo nic jiného, než jít poprosit maminku.

Opatrně jsem koťátko položila do maminčina kožíšku. Okamžitě se uklidnilo. Pořád jsem mezi ním a máminou tlamou držela ruku. Maminka ale nechtěla útočit, nechala dcerušku přisát. Celou noc jsem u nich ležela a sledovala chování mámy kočky. Všechno bylo v pořádku.

Po onom černém dopoledni se už Annelee o svoji holčičku starala skvěle. To, co se stalo bylo hrozné, ale sotva odrostlé koťátko si mělo ještě hrát s klubíčky, ne rodit koťata. A když už zabřezlo, nemělo zůstat na světě samo. Není to divoká kočka, určitě měla domov, ale když tolik potřebovala zázemí a pomoc, neměla nic. Jen strach a hlad.