Pankrác byl královéhradeckým depozitem přijat 12.5.2024. Přijel jako velmi zdevastovaný a nešťastný kocourek – buď tulák nebo spíše opuštěný chudák. Několik let se vyskytoval v jedné zahrádkářské kolonii v Divci, kde ho občas někdo nakrmil, ale spíš do něj jen kopl. Pak naštěstí začal chodit k paní, která přes léto bydlí na chalupě. Vždy když přišel, měl obrovský hlad. Jenže paní si všimla, že kocourek vypadá čím dál hůř, je vychrtlý a prakticky bez srsti. Když mi poslala jeho fotku, věděla jsem, že mu musím pomoci.

Hned po příjezdu do depozita jsem ho nechala vyšetřit, otestovat a odčervila jsem ho. Kocourek byl starší, nevykastrovaný, s mnoha krvavými ranami na zádech a bocích, byl téměř bez srsti a přesto byl pokryt blechami a klíšťaty. Jen klíšťat jsem z něj vytahala nejméně padesát. Po vyšetření krve jsem se dozvěděla, že má i špatné ledviny.

Tehdy jsem nevěděla, zda se kocourkovo zdraví zlepší, zda mu srst někdy doroste, ale naštěstí se po delším léčení vzpamatoval. Srst mu dorůstá a já jsem moc ráda, že jsem mu pomohla. Bohužel je pořád nesmírně ostražitý – každé nohy, která se přiblíží, se bojí, a tak preventivně na každý kotník zaútočí. Proto je lépe ho obcházet obloukem.