Dne 6. 11. 2023 jsem do královéhradeckého depozita přijala kocourka Tuláčka z krmného místa.

Tuláček tam chodil na jídlo několik let, postupně jsem ho ochočovala, ale v poslední době již ani neodcházel a zůstával vždy ležet u misek. Je to již starý kocourek, s rozbitými oušky od rvaček s jinými kocoury. Bohužel většinu boudiček si zabrali ježci, a tak Tuláček neměl kde být. Nakonec dostal pod další přístřešek krabici, ve které ležel. Když jsem se vracela domů do tepla, vůbec mi nedělalo dobře, že ho tam nechávám.

Stále jsem myslela na ty jeho smutné oči. Dlouho jsem se rozhodovala, ale když byl na místě pořád, padlo konečné rozhodnutí. Vzala jsem ho domů a objednala na kastraci. Tu již má za sebou, ale bohužel testy zjistily, že je FIV pozitivní. No, není divu po těch letech venku. Kocourek zpočátku bydlel v karanténě – v malé, samostatné místnosti, kde měl vše potřebné. Léčil si zánět průdušek i nemocné oči, ale hlavně si užíval tepla, které nikdy předtím nepoznal.

Nyní si již může běhat po celém domě i po velké voliéře, ale nejraději má pokoj, kde spím já, protože se může v noci přitulit. Je to úžasný kocourek. Nedávno na veterině přišel o všechny své zoubky, které byly v zoufalém stavu a doteď nemá pusinku zcela v pořádku. Denně musel brát léky, ale on statečně vše zvládal.

Nedávno jsem si všimla, že i přes to, že Tuláček moc rád a hodně papá, je stále jakoby zvláštně pohublý. Nechala jsem ho důkladně vyšetřit a zjistilo se, že má cukrovku. A tak již několikátý měsíc píchám dvakrát denně inzulín, což ten statečný chlapeček opět dobře zvládá.