Jmenuji se Popina a v TéKáčkách jsem od jara. Byla jsem venkovní kočka někde z vnitrobloku. Prostě jedna z mnoha. Beze jména. Bez zájmu. Zprvu jsem se bála, ale nakonec jsem se tetě ukázala v celé své kráse. Černé kočky prostě mají své kouzlo. Sice se ještě trochu bojím. Cizím hlučným lidem se neukazuji, ale jsem tu a ráda bych našla taky domov. Snad se na mě štěstí usměje. Budu doufat. Na ulici už nechci. Od Ježíška bych si přála dobrotu od Rosei´s. Děkuji.