Vlastíka našla ve velmi zbědovaném stavu na svém pozemku teta Edita. Vypadá to, že někdo z místních ho dovezl k vratům a kocourek se dovláčel dovnitř k misce. Což bohužel není první případ, kdy k něčemu podobnému došlo. Edita se aktivně snažila zjistit, zdali kocourka někdo nepostrádá, ale bohužel o něj nikdo zájem nejevil. Kocourek tedy zůstal u naší obětavé Edity.

V době při příjmu byl silně podvyživený, Edita se proto primárně snažila zlepšit jeho výživový stav – aby zesílil a nabral na hmotnosti. Vlastík byl od počátku velmi vděčný za každou mističku s jídlem, s tetou Editou si „povídal“ a za papáníčko děkoval. 

Vlastík si prošel nejen karanténou, ale též velmi dlouhým léčením. Játra a ledviny měl při příjmu dobré, ale zuby měl v katastrofálním stavu a bylo zjevné, že má nemocná ouška. Zoubky mu byly odstraněny a tím se mu velmi ulevilo. Po zotavení podstoupil ještě odstranění ušních boltců kvůli rakovinnému bujení. V ouškách má polypy, takže skoro neslyší a na jedno očičko podle všeho zřejmě nevidí.

Nicméně je to velký mazel, je úžasně milý a vděčný. Je zjevně nadšený z toho, že je v teplíčku, že má plnou mističku a že je o něj postaráno. K Editě velmi přilnul, je na ní velmi závislý a ona si jej též zamilovala.  Nesnáší přesuny a cestování na veterinu (bůhvíco si vlastně prožil) a miluje všechny možné kočičí paštičky.

S ohledem na jeho věk (cca 13 let), komplikovaný zdravotní stav a to, že si u báječné tety Edity krásně zvykl, pro něj nový domov již hledat nebudeme a budeme jej nabízet pouze pro adopci virtuální.