Aiša se k nám dostala v srpnu 2023 spolu se svými třemi sourozenci – Artíkem, Ariel a Amorkem. V té době jim bylo jen kolem dvou týdnů věku, byli velmi malinkatí a zesláblí 😿, a proto jsme jim začali říkat Smolíčci ze Smíchova – podle lokality nálezu v Praze na Smíchově.

Zpočátku byli v piplací péči tety, kde všichni hezky papali a byli léčeni pomocí ATB. Všichni měli bohužel závažné problémy s očičkama 😿, u každého z nich jsme minimálně jedno očičko léčili a později jsme s nimi též navštěvovali očního specialistu.

Artík, ačkoliv se zdál nejsilnějším z celé rodiny, svůj boj bohužel velmi brzy prohrál, měl velmi špatnou imunitu. Ariel nalezla v dubnu 2024 nový milující domov a Aiša s Amorkem jsou stále ještě u nás.

Aiša měla od počátku alarmující problémy s oběma očičkama, její zdravotní situace se jevila tak, že zůstane trvale slepá. Návštěvy očního specialisty a podpůrná léčba měly naštěstí příznivý účinek v tom směru, že Aiše zůstal zrak jakýmsi minimálním způsobem zachován, byť vidí velice omezeně. Vzhledem k jejímu velkému handicapu si neděláme iluze, že by se o takto postiženou kočičku strhla vlna zájmu, co se osvojení týče. Aiša potřebuje stálé zázemí, bez větších změn, a proto jsme se pragmaticky rozhodli pro ni nový domov nehledat a nabízet ji pouze k virtuálnímu osvojení v rámci adopce na dálku.