Monty nás už dvakrát vyděsil těžkým akutním zánětem ledvin. Po dvakrát vyšetření krve ukázalo neměřitelně vysoké ledvinové parametry. Po dvakrát veterináři uvažovali o eutanázii.

Podruhé měl Monty obrovské štěstí. Musela jsem odjet do práce a na veterinu s ním běžela kolegyně Stáňa. Pan doktor byl tehdy o neřešitelnosti situace přesvědčen a chtěl Montyho poslat do věčných lovišť. Monty vypadal, že se tam každou chvíli odebere sám. Jenže Stáňa prohlásila, že ona takové rozhodnutí nemůže udělat. Poprosila pana doktora, aby Montyho napojil na infuzi a počkalo se, až se vrátím z práce.

A když jsem se vrátila z práce, o nějaké eutanázii už nikdo neuvažoval, protože Monty se evidentně chystal žít a dokonce začal sám jíst.

Montyho ledviny tedy nejsou v nejlepší formě, ale zvládly narkózu při nutné extrakci zubů a Monty stále vypadá dost dobře.