Ještě nedávno jsem ležela na studeném parkovišti, lapala po dechu a kolem krku jsem měla utaženou prádelní šňůru. Omotala se o auto a já se začala dusit. Už jsem skoro neměla sílu volat o pomoc… a kdyby kolem nešli lidé, kteří nezaváhali ani vteřinu, dnes bych tu o sobě nemluvila.

První noc  v bezpečí byla těžká. Byla jsem podvyživená, slabá, unavená. A přesto jsem v sobě měla jednu věc – touhu žít. Touhu být někomu nablízku. Neumím pochopit, proč mi to někdo udělal. Proč mi kolem krku uvázal šňůru a nechal mě tam. Ale dnes už vím, že existují i jiní lidé – ti, kteří nezavřou oči. Ti, kteří přijdou, pomůžou a dají kočičce jako jsem já ještě jednu šanci.

Jsem společenská, milá a mazlivá dušička. Nejšťastnější jsem v posteli, když slyším tep srdce vedle sebe a můžu se k někomu přitulit. A kdybych si směla něco přát… moc bych si přála granulky N&D, které mi pomáhají sílit po tom všem, čím jsem prošla. Jsem Sylvuška. Kočička, která jednou málem zemřela – a která dnes prosí o Vaši pozornost. Děkuju za to, že si něco můžu přát.💚