Antonie byla kočička nikoho, která se narodila kočičce nikoho v zahradě někoho. Ten někdo ale situaci neřešil, až byla z pár kočiček velká kolonie. Pak nás zavolal o pomoc. První rok života strávila Antonie spolu se svým bratránkem, tetami a dalšími kočičkami na zahradě, jako plachá miniaturní kočička, koťátko, které nemělo dost potravy, aby vůbec zesílilo a vyrostlo. 

Až po roce se podařilo odebrání, ale Antonie ve svém drobném tělíčku ukrývalo jedno jediné miminko. A zanedlouho porodila Babočku. Moc se o ni bála a projevilo se u ní mateřstvím ještě víc nedůvěry vůči člověku. Babočka je už velká slečna a z Antonie pomalými citlivými krůčky a empatickým přístupem konečně mazlíček, který ukazuje bříško. 

Byla to dlouhá cesta od plašánka až po mazlíčka a my jsme vděční, že jsme jí šly s ní. Nyní vypiplaná Antonie hledá domov s Babočkou nebo Caesarem - tatínkem Babočky, rozhodně ale kočičce, u které bude cítit oporu v novém prostoru. Bude milovat byt i dům, pokud bude mít šanci se vyhřívat bezpečně na sluníčku. Antonie je důkaz, že křehká kočičí duše může nést mnoho jizev, ale pokud je společnými silami dokážeme zahojit, rozkvete jako růže. 

Moc bychom si pro ni přáli Smillu kapsičky. Ze srdce děkujeme za Antonii.💚