Slávinku s jejími dalším sourozenci jsme museli jezdit každé dvě hodiny krmit mlékem z lahvičky -  byli totiž nalezeni jako malá miminka bez maminky v lese. Zbarvení hlavičky koťátka našemu kolegovi připomínalo jeho oblíbený fotbalový klub Slávii, a tak koťátko dostalo jméno Slávinka.

Jako jediná přežila a je stále drobným kotětem, přestože jí už bude téměř osm let. Jistě by dávno našla nový domov, protože je to krásná velmi mazlivá kočička a stále „vrká“. Bohužel má však problémy s vyměšováním a co chvíli za ní zůstává „voňavá“ stopa.