Kocurik je kocourek středního věku s velmi zvláštní povahou – troufám si říct, že je lehce mentálně postižený. Před třemi lety jsme hledali na vesnici vyhozenou kočičku s koťátky, kterých se majitelé zbavili. Vyhodili je někde za vesnicí. My jsme obcházeli všechny domy a ptali se lidí, zda takové kočičky ve své blízkosti neviděli a jeden statkář nám hlásil, že u něj na seníku je podobná kočka. Tak jsme nastavili sklopec a chytil se nám do něj Kocurik. Že to není holčička bylo vidět hned, sklopec nešel ani unést, jak byl těžký. Seděl v něm kocour jako hrom a tvářil se, že nás sežere.

Nechali jsme ho aspoň kastrovat a mysleli jsme si, že ho vrátíme zpátky. Kocour ale začal dočaskovou tetu překvapovat, nechal se pohladit, a tak jsme mu dali šanci. Kocourek k umístění to ale není. Lze to těžko popsat, je prostě zvláštní. Tváří se a chová divně, jakoby nebyl opravdu mentálně v pořádku. Má čas od času i problém s hygienou, takového kocourka by nám lidi rychle vrátili. Tak je prostě u nás a rozhodl se, že nás sežere. :-) Hodně moc mu chutná.

V Kočičím přání si přeje konzervy Cosma, moc děkuje.