Strášu a její sestřičku někdo hodil přes plot starému pánovi v Přední Lhotě. Byla to tehdy úplně mrňavá koťátka. Pán jim opatřil kotěcí papání a hledal pro ně pomoc. Když jsme si pro ně přijeli, dostaly holky od pána ještě věno. Odcházel do nemocnice a moc se bál, co by s koťaty bylo, kdybychom si je neodvezli.

Sestřička Merino byla větší, šikovnější a mazlivější, než Strašidýlko a brzy odfrčela do nového domova. Strašidýlko vypadala jako …. strašidýlko, malé, hubené, rozježené. A slaboučké. Vlastně nás ani nepřekvapilo, když jí byla diagnostikována nemoc FIP.

Když se Stráša vyléčila, stala se z ní krásná, velká kočka. Mazlivá je dle momentální nálady. Zatím nenašla nikoho, komu by oddaně předla v náručí.