Burrito je takový náš malý, pěkně drahý dáreček :D 

Když se k nám dostal, neměl téměř žádnou srst, těžký svrab po celém tělě, boláky, krvácel a jeho kůže vypadala strašně. Z počátku se moc bál, ale hlad byl silnější. Pomocí jídla jsme si k sobě našli cestu a jediné, o co teď nejvíce stojí, je pomazlení. 

Držet se svého člověka kolem krku a nechat se nosit jako miminko. Případně připravovat nějaké klaunské vystoupení, kterým nás rozesměje a za odměnu dostane spoustu pusinek.

Svrab jsme vyléčili, kůži jsme léčili měsíce a měsíce, hypoalergenní strava, neustálá antibiotika brzdící vracející se záněty kůže. Když testy na 120 alergenů neukázaly nic, bylo jasno, jeho imunitní systém bojuje s vlastní kůží. 

Dnes je tohle odrostlé kotě šťastné, hravé, heboučké a s velkým pupkem :)

Pro jeho lásku k jídlu by si moc přál konzervičky do zásoby :)