Viktor se objevil na našem krmicím místě na pile před několika lety, rozježený, nevidoucí na jedno oko a pořádně hladový. Od krmiče si však zachovával náležitý odstup a k miskám se vrhl, až když dvounožec poodešel.
Když pak nastalo podzimní sychravé počasí, závistivě sledoval ostatní kočičáky, jak jdou za teplíčkem do kotelny. Nakonec se osmělil i on, uvelebil se na pohovce a zanedlouho na sebe nechal i sáhnout. Našel nový domov.
Viktor si v jídle nevybírá, sní všechno, co se mu dá do misky. Přesto má však nejraději kapsičky Felix. Děkujeme.